Druhá část rodinné dovolené

Letošní prázdniny mám rozděleny na šest segmentů. Střídáme pobyty v Praze s pobyty mimo ni. Takže jsme byli v Praze, pak na Slapech, pak v Praze, teď jsme se vrátili z Budyně nad Ohří, čeká nás zas Praha a pak... Jestli teda všechno vyjde, jak by mělo. To jeden fakt nikdy neví.

Život manželský, s dětmi zejména, je o kompromisech. Dítě má dva měsíce prázdnin a už je v tom věku, že se sebou nechce nechat libovolně posunovat. A i když máte s partnerem podobné zájmy, totožné přeci jen nejsou. A žena nenípedagog, nemá prázdniny. Takže Budyně...

Já tam mám kamarádku. Není z mého úplně nejbližšího kamarádského kruhu, známe se teprve od roku 1990, ale důverná je dost, abychom se k ní na pár dní nastěhovali. Ostatně, ona u nás taky občas přespí...

Ženu zaujal country festival. Než jsme se poznali, známe se teprve 18 let, jezdila na různé podobné. Už jsem někde zmínil, že byla motorkářka. Takže pro ni program mám.

No a kamarádka má dceru o půl roku mladší než Háša. A ve městě byla zrovna pouť. Mimochodem, ne že bych pátral pečlivě, na první dobrou jsem nezjistil, ke kterému světci se ta budyňská pouť vztahuje... Hlavní kostel na náměstí je zasvěcen sv.Václavu a ten hřbotovní Panně Marii Sněžné... Ona už se ale dnes lidová zábava úplně odtrhla od náboženství... Zkrátka mám program i pro syna.

A já... Si budu jezdit a pobíhat po okolí.

Třeba smírčí kříže všude k vidění nejsou...

Ten hřbotovní kostel... To není jen tak obyčejný kostel, je to kostel děkanský a vikářský... S kostnicí. To je na samostatný článek.

Z hradů se nám nejblíže pne Házmburk. To je taky na článek. Nebo na dva. Neříkám, že o něm na Hive už někdo nepsal... Ale bylo jedinečné počasí. Architektura na povrchu čedičového suku, kde se skály prolínají s hradbou a do toho maraky a okolitá příroda...

Zámek Libochovice, park, výstavy... A všichni ti významní rodáci.

Nesmím opomenout rodinné pivovary a jejich produkty!

A samozřejmě zvláštnosti, zajímavosti, kuriozity, postřehy, zobecnění, úvahy... Na deset článků. Takže já jsem výletem taktéž uspokojen.

Jenomže... Hrozně mě bolí nohy. Nemám ještě zpracované Slapy... Co Slapy... Nedokončil jsem ještě loňský Jičín, Litoměřice, Terezín, letošní Mělník, město X na "Poznej město" a Plzeň...

A poznamenal jsem si názvy a stručné osnovy na dalších pár dvoudolarových článků. A do toho mě napadají jiná témata, která dostávají přednost...

A syn chce jíst. A trochu té zábavy... Běhání po doktorech. Prázdniny neznamenají dovolenou. Život je tak krátký!