Vidět svět jinak

Každý pátek pro mě není šťastný pátek. Ale tento pátek byl opravdu šťastný. Začali jsme na Lukách. Tam jsem byl u nějakého doktorského specialisty. Tak na žádnou operaci nebo zákrok definitivně nemusím.

Když už jsme byli na Lukách, zajeli jsem těch pár stanic do Zličína. Do IKEA. Na masové kuličky a hranolky, s brusinkami a hráškem.

Akce byla prodloužena! Původně měla končit 28.6. Ale je prodloužena do 31.8. Takže jsem se tři najedli za tři stovky. A to jsme toho snědli hodně bohatě. IKEA má pověst, že vaří i zdravě.

No a když jsem dopíjel asi 10. sklenici nekonečného nápoje, tátovi zvonil telefon. Volala optika. Brýle pro mě jsou připravené.

Moje první brýle! Na třináctileté prohlídce jsem nepřečetl z tabule spodní řádky. Tak mě poslali k očaři.

Očařka zjistila, že mám šišaté pravé oko. Máma tvrdí, že jsem pidlovokej. Ale co to znamená, to mi není schopná vysvětlit. Tu šišatost jsem si dohledal. Cylindrické pokřivení, -0,50 dioptrie.

Vlastně bych ty brýle mít ani nemusel. Ale když mi očařka nasadila to sklíčko před oko, uviděl jsem najednou svět jinak a ostřeji. Tak jsem je chtěl.

Táta mi připlatil všechno, co se dalo. Antireflex, nerozbitnost, filtr proti modrému světlu, vybral jsem si obroučky... Stálo to hodně obědů v IKEA pro tři.

Na brýle jsem se těšil. A už si jich druhý den užívám. Opravdu, svět je s nimi zaostřenější a tak nějak krásnější.

Myslím, že mi brýle sluší. Rád nosím klobouky, obleky s kravatou a tak. Ale teď budu 14 dnů bez brýlí. A bez obleků a kravat.

Klobouku si zato užiju. Pokud nebudu mít přílbu. Zítra ráno odjíždím na 14 dnů na vodácký putovní tábor. Bez rodičů. S těmihle lidmi jsem ještě nikdy nebyl. Ale plavat umím, pádlovat taky, tak co? Aspoň zhubnu.

Včerejšek a dnešek jsme trávili dokupováním a balením. Netvrdím, že mě to nějak moc bavilo.

Nevím, uvidím. Tak si jdu na nějakou dobu naposledy užít měkké postele.

Dobrou noc.