Naše drahé Chorvatsko

Kam se letos chystáte na dovolenou vy? Do Chorvatska, jako každý desátý Čech? Za poslední měsíc je snad každý druhý den na titulní stránce Seznamu alespoň jeden článek o Chorvatsku. A pod nimi zpravidla bujná diskuse o tom, že je to buď ta suverénně nejhorší, nebo naopak bezkonkurenčně nejlepší prázdninová destinace. Dnes odpoledne přibyl tenhle. Já byl teď na letní dovolené nedovolené (procestovali jsme celý region Zadaru, ale jak asi víte, přes den jsme normálně pracovali) podruhé v životě. Kdysi mě tam vzali autem prarodiče ještě jako předškoláčka. A v mezičase jsem procestoval velkou část Středomoří. No a k tomu Chorvatsku… Drahé, levné, skvělé, mizerné?

Inu, většinou je přesně takové, jaké si ho uděláte. Na Jadranu nejsou běžné písečné pláže, počítejte s oblázky, skalnatými plážemi anebo těmi na obrázku výše – něco mezi krátkým molem a pláží. Mimo sezonu málo prostoru nevadí, ale kolují fámy, že během prázdninových měsících na nich bude hlava na hlavě… Samozřejmě záleží na tom, kam přesně se vydáte, fotka je z vesničky Kožino, kde prý plno není ani touhle dobou. Každopádně na kamenných plážích žijí mořští ježci. Letos jich bylo opravdu hodně, rozhodně doporučuju přibalit boty do vody.

Doprava

Statisíce Čechů tradičně jezdí do Chorvatska autem. Jako zpovykanému Pražákovi, který to má na letiště slabou půhodinku, mi to přijde šílené. Zejména u rodin s malými dětmi. Aerolinky jsou dneska hodně family friendly, v některých termínech lítá pomalu více dětí než dospělých a myslím, že hodinový let do Zadaru nebo hodinu a čtvrt dlouhý let do Dubrovniku je pro ně příjemnější než desetihodinová jízda, byť třeba přes noc. Každopádně cesta autem je letos snazší a rychlejší, odpadly kontroly na hranicích.

Autem samozřejmě jezdíme mimo jiné proto, abychom si mohli vzít tolik zavazadel, kolik jen uvezeme. Nevím, jak jste na tom vy, ale já pokaždé, když začnu balit k moři, za dvě minuty zjistím, že mám vlastně hotovo. Spodní prádlo, trička, kraťasy, čepici, plavky a boty do vody, sandály. Společně s T. tašku s hygienou. Ručníky většinou dostanete v ubytování. Teď na přelomu května a června ještě oba notebook se sluchátky, všeho všudy nám stačil Small Bag, ani jsme si nemuseli připlácet za Cabin Bag (v terminologii Ryanairu to znamená, že jsme oba letěli s batohem s objemem cirka 28 litrů).

Vlak by byl asi pro spoustu lidí skvělým kompromisem mezi letadlem a vlastním autem, kdyby nejel tak zoufale pomalu. Zatímco z Madridu do Valencie ujede rychlovlak za slabé dvě hodinku nějakých 400 kilometrů, třeba z Brna vyrazíte krátce před osmou večer a do 700 kilometrů vzdálené Rijeky dorazíte druhý den v 10:40… Zhruba za stejné peníze, mimochodem. Tu první zmíněnou trasu jsem jel, druhou raději ne.

Jízda autobusem je tak na hraně toho, co je v létě člověk netrpící nějakou specifickou formou masochismu zaměřeného na cestování vydržet. Shodou okolností byla v Chorvatsku ve stejné době jako my moje mamka, taky po dlouhé době. Vyrazila na kololoď, která je mimochodem fakt super. Trasy na ostrovech prý byly náročné, ale cesta jí dala zabrat ještě víc, byť v moderním klimatizovaném autobuse a přes noc.

Ubytování

Hodně záleží na tom, co chcete, a co si umíte zajistit. Chorvatsko je úplně normální jihoevropský stát, který žije z cestovního ruchu. Najdete tam všechno od pětihvězdičkových resortů s all inclusive, privátními umělými plážemi a soustavou bazénů až po kempy, ve kterých můžete stanovat, nebo dokonce spát pod širákem. Když jsme projížděli Zadarsko na přelomu května a června, větší resorty ještě byly zavřené, ale všechno ostatní normálně fungovalo. Devět nocí od soboty do neděle ve vybaveném apartmánu nás vyšlo na 350 euro. Koukal jsem, že teď v sezoně stojí stejné cirka dvojnásobek.

I teď se ale dají najít zajímavá ubytování za fajn cenu. Nemyslím, že je Chorvatsko v tomhle směru v rámci regionu vysloveně nekonkurenceschopné, i když mi přijde třeba Mallorca nebo Kypr výhodnější. Na druhou stranu nemám přehled o tom, co a za jaké peníze nabízejí cestovky, nakupovat přes ně dovolenou v rámci EU mi nedává smysl. Pokud to tedy není s nějakým programem, který byste si těžko zajistili sami, třeba ta kololoď.

Mimochodem, někdy v zimě jsem kolegovi hledal dovolenou na klíč pro tři, dva dospělé a jedno malé dítě. Na dva týdny uprostřed prázdnin, minimálně polopenze, přímý let plus transfer na letiště a zpátky, jedno velké odbavené zavazadlo, resort s animačním programem pro děti předškolního věku. Na Kypru, Maltě i Mallorce jsme se pohybovali kolem 50 až 60 tisíc, přičemž ta Mallorca byla all inclusive. Nakonec pojede autem do Chorvatska a jen ubytování splňující tahle kritéria vyjde asi o třicet tisíc dráž, byť taky s all inclusive. Na druhou stranu teď už jsou ty původní letenky dražší a hotely vyprodané…

Jídlo a služby

@birdwatcher mi tu ještě před odletem psal, že restaurace jsou v Chorvatsku drahé. Ceny mi každopádně přišly jako v Praze. Kolem 15 euro za hlavní chod v turistické restauraci, čerstvý sea food 20-30 euro. Když jsme se šli najíst do podniku pro místní, hlavní jídla byla za 8-10 euro. Na kolik vyjde třeba polední menu, nevím. Nikdy jsme nedostali porci, která by nebyla výborná. Platit kartou šlo všude, ale dýška bylo nutné dávat hotově. Pivo je z našeho pohledu v restauraci drahé, ale 4 eura nejsou žádný extrém. V supermarketu je lahvové i za méně než euro, a to i z českých průmyslových pivovarů. Stolní víno je za rozumné peníze, kolem 2-3 euro za dvě deci, lahvové drahé, ale velmi dobré.

Porce sea food pro dva za cca 40 euro. Za mě fér cena, porce je to opravdu velká.

Mimochodem, podniků jsme navštívili docela dost, od restaurací pro turisty po malé zašité kavárničky, ale nikde nebylo menu v češtině. Většinou ho měli „jen“ ve čtyřech jazycích, kromě chorvatštiny vždycky anglicky a německy, čtvrtý jazyk byla buďto italština, nebo francouzština. Takže to vypadá, že dovolenkující Češi do místních restaurací opravdu nechodí.

Na apartmánu jsme si dělali snídaně a k obědu vesměs nějaký lehký salát z místních surovin. Nemám detailní přehled o českých ani chorvatských cenách, každopádně na těch devět dní jsme udělali nákup asi za sto euro a pak jen za pár euro dokoupili pečivo, zeleninu a ovoce. Vozit potraviny z Česka mi přijde jako ekonomický nesmysl. Myslím, že podobně jako jiné národy jižní Evropy, ani Chorvati obědu moc nedají. Ve vesnici, kde jsme bydleli, chodili místní do pekárny (chorvatsky „pekara“). Ty většinou neberou karty, ale za pár euro se v nich docela slušně najíte, prodávají různé burky, sladké i slané štrůdly, ale i pizzu z trochu jiným korpusem.

Hromadná doprava je podobně levná jako v Česku, ať už jde o trajekty nebo o autobusy. Ale moc jsme ji nevyužili, hned na letišti jsme si půjčili auto za směšné peníze, asi 6,5 eura na den nebo tak nějak. Teď v sezoně je stejné auto za zhruba čtyřnásobek. Na den jsme si půjčili i kola, jedno za 17 euro. Je úsměvné, že dvě kola na den vyšly podobně jako půjčení auta na týden. Na druhou stranu popojíždění autem teď v sezoně by se nám prodražilo – všude jsou placená stání a jinde se parkovat nedá. Když necháte auto celý den na parkovišti u pláže, podle cedulí zaplatíte od nějakých 10 do 20 eur, podle lokality. Mimo sezonu poplatky nikde nikdo nevybíral. Mimo sezonu se taky neřešily poplatky za slunečníky nebo lehátka, které jsou ale typické v celé jižní Evropě.

Celkový dojem

Chorvatsko je fajn země, byť to pro mě asi nikdy nebude žádná srdcovka. Je to takový mix Středomořské kultury se slovanskou, jak si všímala T. Chápu, že ho Češi mají rádi hned z několika důvodů:

• Domluvíte se tam, i když neumíte žádný cizí jazyk
• Je to relativně blízko a cesta autem se dá přežít i na jeden zátah
• Trocha té nostalgie, jako děti jsme tam byli asi všichni
• Je skvělé na aktivní dovolenou – když se nechcete jen válet na plážích, má hory, sjízdné řeky. A určitě roste počet těch, co si udělali kapitánské zkoušky a jezdí na Jadran na jachtu.

Myslím, že kdo chce, dopřeje si tam skvělou dovolenou za slušné peníze. Kdo nechce, nebo to neumí, bude otrávený. Tak to prostě chodí. A aby to nezapadlo, vracím se k úvodní otázce. Kam že to letos pojedete vy?